Jste zde

V roce 2021 budou možné korespondenční volby

15. ledna 2019 v rozhovoru pro MF Dnes Jan Hamáček říká, že volby v roce 2021 budou první, ve kterých budou moci Češi hlasovat korespondenčně – tedy aspoň krajané v zahraničí. Chce sáhnout i do pobočkové sítě pošt.

Ministr vnitra Jan Hamáček je spíš vidět jako předseda ČSSD, který neustále uklidňuje spory ve vlastní straně. Jeho práce na vnitru zůstává bez povšimnutí, přitom má Hamáček velké plány. Slibuje, že volby v roce 2021 budou první, ve kterých budou moci Češi hlasovat korespondenčně – tedy aspoň krajané v zahraničí. Chce sáhnout i do pobočkové sítě pošt.

Minulý týden se objevila statistika, podle které přibývá mrtvých na silnicích. Máte nějaký recept, jak nepříznivý vývoj zastavit, když pod vás spadá dopravní policie?

Sice došlo k meziročnímu nárůstu usmrcených osob, ale stále je to třetí nejlepší statistika od roku 1961. Je to jisté varování, ale situace na silnicích se nezhoršila nijak dramaticky. Já už jsem hovořil s šéfem dopravní policie Tomášem Lerchem, jak ty věci řešit. Jednou z možností je revize bodového systému. Přitvrdili bychom u lidí, kteří se dopouštějí přestupků opakovaně. Policisté mají slušné vybavení, ale musíme je dostat na silnice. Tam jsou určitě rezervy. Dopravní policie musí být víc vidět.

Jak se dá zařídit, aby byla víc vidět? Přijmete víc lidí, nebo vyženete ven policisty z kanceláří?

Přijímáme více policistů. Vláda schválila nárůst o tisíc a část z těch lidí půjde k dopravní policii. Celkem jich bude 147. Je potřeba snížit policistům administrativu, aby mohli víc věcí řešit pomocí mobilních zařízení a byli víc vidět. Když to jde na Slovensku… Tam na policistu narazíte na silnici častěji. To vidíte, jakmile přejedete hranice.

Budete zasahovat do struktury policie? Na policejní reorganizace jsou lidé v poslední době citliví.

Samozřejmě budou probíhat drobné úpravy. Teď je na programu změna u Národní centrály proti organizovanému zločinu v oblasti logistiky. Sbor je stabilizovaný. Že bychom rušili nějaké útvary nebo něco měnili, k tomu se teď nechystám.

Sociální demokracie chtěla vnitro i proto, aby měla zaručeno, že vyšetřování Čapího hnízda bude probíhat bez tlaků. Vyskytly se nějaké nestandardní věci?

Byl bych rád, kdyby v tom vyšetřování došlo už k nějakému průlomu. To znamená, aby ta věc byla předána soudu nebo nějakým jiným způsobem ukončena. Nezaznamenal jsem, že by tady byl nějaký tlak, a stejnou otázku dostal i policejní prezident Jan Švejdar od poslanců. Ani on žádné tlaky nevnímá a ani by je nepřipustil.

Máte letos v plánu prosadit korespondenční volby. V roce 2019 tedy návrh půjde do Sněmovny?

Týká se to voleb do Sněmovny, prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu. Budou tak moci volit naši občané žijící v cizině. Využít bychom mohli korespondenčního hlasování poprvé u voleb do Sněmovny v roce 2021.

Voliči by hlasovali klasickou poštou, nebo elektronicky?

My nepočítáme se zaváděním elektronického hlasování. Není dostatečně zajištěna odolnost proti kybernetickým útokům.

To je zvláštní. Pořád jsme slýchali, jak je Estonsko digitalizované a chceme se jím inspirovat, a teď budou korespondenční volby s papírovými dopisy?

Ne, o tom já jsem nikdy nemluvil. Já nevylučuji, že někdy v budoucnu se k tomu dostaneme, ale teď o tom neuvažuji kvůli bezpečnostním rizikům. Týká se to krajanů v zahraničí. Postup by byl takový, že volič se obrátí na zastupitelský úřad a vyžádá si volební dokumentaci. Obdrží hlasovací lístek, úřední obálku, doručovací obálku a identifikační lístek. Vezme hlasovací lístek, dá ho do úřední obálky a úřední obálku společně s identifikačním lístkem do doručovací obálky a to pošle.

Takže to nebudu moci poslat třeba i já z Chorvatska, když mi do termínu voleb přijde dovolená? Jen krajané?

Jen občané žijící v zahraničí.

Máte spočítáno, o kolik vzroste volební účast krajanů? Stejně volí na zastupitelském úřadě.

Přesná statistika není a být ani nemůže, ale já předpokládám, že u našich občanů žijících v zahraničí by vzrostla několikanásobně. My jim umožňujeme hlasovat na zastupitelských úřadech, ale ve velkých zemích jako USA to stejně pro mnohé znamená cestu přes několik amerických států. Ne každý občan to chce podstoupit.

A proč to nelze nabídnout jako službu těm občanům s trvalým pobytem v Česku, kteří třeba jedou na dovolenou?

U krajana má zastupitelský úřad adresu, kam volební dokumentaci může doručit. Tady by asi vznikla otázka, jak to dělat u občanů v Česku. Museli by tuto dokumentaci obdržet už před odjezdem. Mám pocit, že by to vyvolalo celou řadu komplikací. A nemyslím si, že je tolik občanů, kteří jedou na dovolenou v době voleb. Mohou využít voličských průkazů, dokud jsou ještě na území naší republiky.

Další váš plán: Portál občana bude poskytovat služby registru řidičů. Jaké?

Předně chceme, aby řidič mohl sledovat své bodové konto. Bude tam karta řidiče a budou tam detaily týkající se řidičského oprávnění. Usilujeme i o propojení s registrem vozidel a pak by občan viděl online, jaká auta jsou na něj napsána a kdy mu končí platnost technické kontroly. To bychom chtěli zvládnout ještě v tomto roce.

To by ale neodstranilo fronty na úřadě.

Nyní jde o přístup k informacím. V další fázi se můžeme bavit o tom, že by člověk žádost o přihlášení auta odeslal elektronicky.

Došel by k okénku jen pro registrační značku a zatavený techničák?

Ano. To asi vyžaduje osobní přítomnost.

Jste pro, aby u nás platil zákaz zahalování pro muslimy jako v Dánsku?

My jsme o tom diskutovali na vládě. Ten návrh SPD není dobře formulován. Mohlo by to zkomplikovat některé sportovní činnosti. A v Česku ten problém neexistuje. Česká muslimská komunita tento způsob odívání nepoužívá. Týká se to jen turistů. Dá se o tom diskutovat, ale nevyžaduje to rychlé řešení.

Piráti navrhují legalizaci marihuany. Tady jste pro?

Tady bych byl také velmi opatrný, a to z jednoho prostého důvodu. Stál bych o to, abychom postupovali v součinnosti s okolními státy. Máme problém s výrobou pervitinu a jeho distribucí do Německa. Pokud bychom nějak nekoordinovaně zlegalizovali prodej marihuany, přitáhlo by to německou klientelu. Jsem přesvědčen, že by z toho byl obrovský problém ve vztahu k Německu. A skoro bych se vsadil, že by to vedlo k okamžitému zavedení nějakých kontrol.

Kolik v roce 2018 přišlo do Česka nelegálních migrantů?

Policie odhalila při nelegální migraci 4 992 osob a většina měla problém s nelegálním pobytem. Nejčastěji Ukrajinci. Pokud jde o tranzitní migraci, bylo odhaleno 188 osob, hlavně z Iráku a Sýrie.

Proti roku 2015 je to kapka v moři.

Jsme na číslech nižších než na začátku migrační krize.

Jak velký je ale tlak na Českou republiku, aby se podílela na přerozdělení migrantů? Před pár dny se devět států podělilo o uprchlíky z lodi u Malty.

To bylo dobrovolné rozhodnutí daných států. Není tu žádná tendence vracet se k povinným kvótám. Evropa pochopila, že tudy cesta nevede. Česká republika, pobaltské státy nebo Rumunsko nejsou cílem migrantů. Já si nedokážu představit, jak by vůbec jejich příjezd vypadal, protože by samozřejmě věděli, že jedou do České republiky, a nechtěli by sem. V řádu hodin nebo dní by se vydali na cestu do Německa a Německo by zareagovalo hraničními kontrolami. Byl by to konec schengenského prostoru. Jestli má člověk právo na azyl, se musí posuzovat mimo území Evropské unie v takzvaných vyloďovacích centrech.

Vyloďovací centra by byla už v Africe?

Ano, tady ale narážíme na neochotu afrických států spolupracovat. Bude to vyžadovat ještě vyjednávání a asi i peníze.

Velký ohlas vzbudilo, když ministr vnitra Milan Chovanec zřídil Centrum pro hybridní hrozby. Padaly vtípky, že to bude úřad pro pravdu. Jste s ním spokojen?

Myslím, že ta myšlenka ve své podstatě není špatná. Ve veřejném prostoru lítá celá řada lží a polopravd. Otázka je, zda je úkolem ministerstva vnitra je opravovat. Už jsem navrhoval, že by to spíš byla práce pro Úřad vlády. Ale ten se k tomu zatím nehlásí. Rušit centrum ale nebudu.

Budete zvyšovat platy pošťákům?

Platy na poště jsou malé a z toho plyne obrovská fluktuace – v případě pošty 26 procent. Pak chybějí doručovatelé nebo nejsou dostatečně motivováni, aby pracovali kvalitně, a máme problémy s doručováním zásilek. Budu o tom teď jednat s odboráři. Nárůst musí být aspoň o 10 procent, ale zase to musí pošta ekonomicky zvládnout. To také musíme zajistit.

Když má ministerstvo vnitra ČSSD, tak asi nehrozí snižování počtu poboček na malých obcích, kde máte hodně voličů, že?

Rozumím tomu, že zejména starostové a občané malých obcí jsou proti rušení pošty, protože často je to to poslední, co tam zbylo. Chci se podívat na pobočky pošty ve městech. Souvisí to s tím, jak ta města historicky vznikala. Dnes máte poštu v centru, a to je historický dům. A pak máte pošty na sídlištích. Konkrétní příklad vidím v Mladé Boleslavi. Tam je jedna pošta v centru a další na sídlištích. Ani u jedné se nedá pořádně zaparkovat a ani k jedné pořádně nezajede poštovní kamion. Mně z logiky vychází, že tyhle služby – které dnes dělají čtyři pošty tohoto typu – by zastaly dvě pošty v supermarketu – na každé straně města jedna.

 

Autor: Jakub Pokorný, reportér MF DNES

Zdroj: MF Dnes – Praha, 15. 1. 2019

Další články

Program 'antibabiš' vedl ke ztrátě mnoha voličů

Jan Hamáček v rozhovoru pro aktualne.cz říká, že by výsledkem práce v opozici byl jen program 'antibabiš'. A všechny analýzy říkají, že tento program nás stál v minulosti ztrátu mnoha voličů. Podívejte se zde.

Oběd s německým prezidentem

Jan Hamáček se 12. září na Hradě zúčastnil slavnostního oběda s prezidentem Spolkové republiky Německo Frankem-Walterem Steinmeierem.

On-line rozhovor pro Aktuálně.cz

Rozhovor pro aktuálně.cz se týkal především doznívající vládní krize, ale také toho, co chce ČSSD ve Středočeském kraji nabídnout voličům v nadcházejících volbách. Přečtěte si ho zde.