Jste zde

Evropské armádě říkejme pragmatické ano!

Ve stínu evropské návštěvy Donalda Trumpa, jeho tlaku na NATO a dokola opakované mantry výdajů na obranu ve výši 2% HDP, zaniklo vítězství jiného nového prezidenta. Emmanuel Macron a jeho silná víra v Evropskou unii by neměla ujít našemu zájmu. Vrací totiž na stůl téma společné evropské obrany. V dnešním nevyzpytatelném světě musí být Evropa schopna vzít odpovědnost za svoji bezpečnost více do vlastních rukou. 

Téměř před rokem jsme zažili šok z Brexitu a je jisté, že situace v Evropské unii není právě růžová. Nicméně 9. června 2017 se v Praze pod záštitou premiéra Sobotky chystá důležitá schůzka evropských politiků včetně předsedy Evropské komise Junckera k obraně. Chápu to jako velkou příležitost posunout tuto debatu z roviny úvah blíže k reálným rozhodnutím. Protože jednou z cest, jak se dostat z integrační deziluze, může být budování společných vojenských a bezpečnostních kapacit. Ne, nemám tím na mysli budování evropských tankových divizí a už vůbec ne nechat cizí politické elity rozhodovat o nasazení českých vojáků. Představuji si spíše národní jednotky v národní podřízenosti na politické úrovni, ale s přechodem do podřízenosti společného vojenského velitelství v době krize. To by předpokládalo jak výcvik podle společných programů a financování ze společného rozpočtu.

 

Nelze si nevšimnout určité skepse  v české společnosti vůči evropské integraci. Snažme se ale dívat na naši pozici v kontextu bezpečnostní situace v okolí Evropy a dlouhodobých bezpečnostních zájmů České republiky. Na Východě zůstává především velmi výbušná situace na východě Ukrajiny. Na jihu hoří konflikty v sužované Africe, a na Blízkém Východu najdeme všechny možné bezpečnostní hrozby od rozpadlých států přes terorismus a zdroje mezinárodní migrace.  Tyto regiony potřebují naši pozornost a je lepší pomáhat místním bezpečnostním silám, než problémy řešit teprve poté, co vstoupí na půdu EU. Chceme-li odstrašující případ, kde nezasahujeme v dostatečně silném EU rámci, přičemž bychom měli, podívejme se na dovolené v Itálii kousek přes moře do Libye. Nestabilní Libye představuje obrovské bezpečnostní ale i ekonomické riziko pro EU, a místní úřady dnes jen těžko zvládají v zemi obnovit pořádek a bezpečnost bez zahraniční pomoci. Unie musí mít více nástrojů ke zvládání krizí v našem sousedství. To si vyžádá více finančních prostředků a ochoty spolupracovat. Nechceme-li se ale v budoucnu jako Evropa stát pouhým objektem mezinárodního dění neschopným reagovat na vnější hrozby a doufat, že se o naši bezpečnost někdo postará, musíme být připraveni se o naši bezpečnost reálně a dlouhodobě starat.

Další články

Jan Hamáček sbírá nominace na krajských konferencích

Jan Hamáček postupně získává na krajských konferencích nominace na předsedu ČSSD. Důvěru dostal například v domovských středních Čechách, v Praze, v Královéhradeckém kraji nebo na Karlovarsku. "Moc za to děkuji a vážím si podpory. Cením si i diskuze o budoucnosti ČSSD," říká Jan Hamáček. 

Jan Hamáček: Trestně stíhaný premiér je pro mě problém

V rozhovoru pro Deník kandidát na předsedu ČSSD Jan Hamáček mimo jiné uvádí, že sociální demokracie musí stát na svém, obhajovat své priority a přesvědčit voliče, že má smysl se k ČSSD vrátit.

Jan Hamáček se potkal s úspěšnými účastníky Olympiády neslyšících

Dvě zlaté, dvě bronzové medaile a jeden rekord přivezla česká výprava sportovců z nedávné 23. Olympiády neslyšících, která se konala v tureckém Samsunu. Další medaili, tentokrát pamětní, předal úspěšným reprezentantům také Jan Hamáček.