Jste zde

Evropské armádě říkejme pragmatické ano!

Ve stínu evropské návštěvy Donalda Trumpa, jeho tlaku na NATO a dokola opakované mantry výdajů na obranu ve výši 2% HDP, zaniklo vítězství jiného nového prezidenta. Emmanuel Macron a jeho silná víra v Evropskou unii by neměla ujít našemu zájmu. Vrací totiž na stůl téma společné evropské obrany. V dnešním nevyzpytatelném světě musí být Evropa schopna vzít odpovědnost za svoji bezpečnost více do vlastních rukou. 

Téměř před rokem jsme zažili šok z Brexitu a je jisté, že situace v Evropské unii není právě růžová. Nicméně 9. června 2017 se v Praze pod záštitou premiéra Sobotky chystá důležitá schůzka evropských politiků včetně předsedy Evropské komise Junckera k obraně. Chápu to jako velkou příležitost posunout tuto debatu z roviny úvah blíže k reálným rozhodnutím. Protože jednou z cest, jak se dostat z integrační deziluze, může být budování společných vojenských a bezpečnostních kapacit. Ne, nemám tím na mysli budování evropských tankových divizí a už vůbec ne nechat cizí politické elity rozhodovat o nasazení českých vojáků. Představuji si spíše národní jednotky v národní podřízenosti na politické úrovni, ale s přechodem do podřízenosti společného vojenského velitelství v době krize. To by předpokládalo jak výcvik podle společných programů a financování ze společného rozpočtu.

 

Nelze si nevšimnout určité skepse  v české společnosti vůči evropské integraci. Snažme se ale dívat na naši pozici v kontextu bezpečnostní situace v okolí Evropy a dlouhodobých bezpečnostních zájmů České republiky. Na Východě zůstává především velmi výbušná situace na východě Ukrajiny. Na jihu hoří konflikty v sužované Africe, a na Blízkém Východu najdeme všechny možné bezpečnostní hrozby od rozpadlých států přes terorismus a zdroje mezinárodní migrace.  Tyto regiony potřebují naši pozornost a je lepší pomáhat místním bezpečnostním silám, než problémy řešit teprve poté, co vstoupí na půdu EU. Chceme-li odstrašující případ, kde nezasahujeme v dostatečně silném EU rámci, přičemž bychom měli, podívejme se na dovolené v Itálii kousek přes moře do Libye. Nestabilní Libye představuje obrovské bezpečnostní ale i ekonomické riziko pro EU, a místní úřady dnes jen těžko zvládají v zemi obnovit pořádek a bezpečnost bez zahraniční pomoci. Unie musí mít více nástrojů ke zvládání krizí v našem sousedství. To si vyžádá více finančních prostředků a ochoty spolupracovat. Nechceme-li se ale v budoucnu jako Evropa stát pouhým objektem mezinárodního dění neschopným reagovat na vnější hrozby a doufat, že se o naši bezpečnost někdo postará, musíme být připraveni se o naši bezpečnost reálně a dlouhodobě starat.

Další články

Článek v dnešním deníku Právo

V blogu Jan Hamáček píše, že trest za nemoc neboli takzvanou karenční lhůtu je nutné co nejdříve zrušit. V jednadvacátém století není možné dopustit, aby lidé přecházeli nemoci ze strachu, že by se mohli dostat do existenčních problémů.

Na Rallye Příbram

Jan Hamáček na Rallye Příbram, nad kterou převzal jako předseda Sněmovny záštitu, předával společně s ředitelem soutěže Pavlem Štípkem ceny prvním třem vítězným posádkám. 

Začátek školního roku na Mladoboleslavsku

Jan Hamáček strávil zahájení letošního školního roku mezi dětmi a učiteli Základní školy Doubrava Žďár, tedy kousek od Mladé Boleslavi.