Jste zde

ČSSD zlikvidovala noční můru všech nemocných zaměstnanců

Od 1. července 2019 dojde ke zrušení karenční doby, která byla od roku 2008 strašákem všech nemocných zaměstnanců. Nemocenská se bude proplácet i prvni tři dny pracovní neschopnosti.

Od 1. července 2019 dojde ke zrušení karenční doby, která byla od roku 2008 strašákem všech nemocných zaměstnanců. Poslanecká sněmovna v úterý odhlasovala znovuproplácení nemocenské i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, což byla hlavní podmínka ČSSD při vstupu do koalice.

Karenční dobu zavedla pravicová vláda Mirka Topolánka jako součást úsporného balíčku a celých jedenáct let se ukazovalo, že to byl chybný krok. Po zavedení karenční doby se razantně zvýšil počet dlouhodobě nemocných. Zatímco v roce 2007 marodilo necelých 14 tisíc osob, v roce 2017 jich bylo téměř 22 tisíc. Karenční doba navíc při každém stonání připravila zaměstnance s minimální mzdou o 898 korun a jedince s průměrnou mzdou o 2 345 korun.

Schválená předloha sociální demokracie zajistí lidem ve stavu pracovní neschopnosti skutečně důstojnou ochranu. Obnovení výplaty nemocenské ve výši 60% mzdy od prvního dne nemoci povede i ke zlepšení podmínek na pracovišti. Lidé už nebudou chodit do práce nemocní a šířit nákazu mezi svými kolegy. Teď dostanou šanci se vyléčit v klidu a s vědomím, že o své peníze nepřijdou.

Na zrušení karenční doby ale nedoplatí ani zaměstnavatelé. Výplatu nemocenské ve výši 60% mzdy v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti se bude zaměstnavatelům kompenzovat snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem nebo OSVČ o 0,2 %.

Návrh ČSSD schválila Poslanecká sněmovna už v říjnu, ale Senát ho vrátil zpátky do Sněmovny. Ta ale jednoznačným hlasováním (pro bylo 129 poslanců) rozhodla o zrušení karenční doby. Česká republika se tak za zhruba půl roku zařadí mezi evropské státy, které karenční dobu vůbec nemají. Patří k nim například vyspělé Německo, Belgie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Lucembursko nebo Litva.

Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček uvedl: „Karenční dobu jsme vnímali jako zásadní nespravedlnost. Bylo ponižující, aby si zaměstnanci kvůli nemoci brali dovolenou, nebo aby ji přecházeli. Zaměstnanci nemohou chodit do práce nemocní a dovolená je od toho, aby si odpočinuli. Proto jsme si dali zrušení karenční doby jako hlavní podmínku pro vstup do vlády a jsem moc rád, že se nám o návrhu ČSSD podařilo přesvědčit i ostatní poslance, včetně zástupců z opozičních klubů."

Uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová: „Karenční doba neměla vůbec nic společného s lidskou důstojností. Nutila zaměstnance chodit do práce i v době, kdy jsou nemocní. A to jen proto, aby na úbytek financí nedoplatila jejich rodina. Teď už se ale nikdo nemusí bát drastického výpadku příjmů, protože karenční doba se díky ČSSD stává minulostí."

Další články

Na zasedání Stálého výboru Parlamentního shromáždění RE

Jan Hamáček dnes vystoupil na zahájení zasedání Stálého výboru Parlamentního shromáždění RE. Připomněl mimo jiné, že RE byla jednou z vůbec prvních evropských institucí, do kterých jsme byli přijati po roce 1989. Česká republika nyní podruhé v historii předsedá Výboru ministrů Rady Evropy.

Hamáček: Zeman má k ČSSD blíž než Drahoš i Horáček, jsou pravicoví

Sociální demokracie se má podle šéfa Sněmovny Jana Hamáčka zaměřit na to, že skoro 300 miliard odchází formou dividend do zahraničí. „Jde nám o to, aby ty peníze tady zůstaly,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. Pozice Bohuslava Sobotky podle něj ohrožena není. A z trojice silných kandidátů na Hrad má k ČSSD podle něj stále nejblíž Miloš Zeman.

Den s Matyldou v Poděbradech (10. 6. 2017)

Na Den s Matyldou v Poděbradech, který pořádaly Polabské mlékárny Milko, přišla spousta lidí. "Skvělá atmosféra, relax a přálo i počasí. Neváhal jsem proto ani minutu si zahrát fotbal. Tentokrát dokonce v dresu a kopačkách," uvedl Jan Hamáček.