Jste zde

ČSSD zlikvidovala noční můru všech nemocných zaměstnanců

Od 1. července 2019 dojde ke zrušení karenční doby, která byla od roku 2008 strašákem všech nemocných zaměstnanců. Nemocenská se bude proplácet i prvni tři dny pracovní neschopnosti.

Od 1. července 2019 dojde ke zrušení karenční doby, která byla od roku 2008 strašákem všech nemocných zaměstnanců. Poslanecká sněmovna v úterý odhlasovala znovuproplácení nemocenské i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, což byla hlavní podmínka ČSSD při vstupu do koalice.

Karenční dobu zavedla pravicová vláda Mirka Topolánka jako součást úsporného balíčku a celých jedenáct let se ukazovalo, že to byl chybný krok. Po zavedení karenční doby se razantně zvýšil počet dlouhodobě nemocných. Zatímco v roce 2007 marodilo necelých 14 tisíc osob, v roce 2017 jich bylo téměř 22 tisíc. Karenční doba navíc při každém stonání připravila zaměstnance s minimální mzdou o 898 korun a jedince s průměrnou mzdou o 2 345 korun.

Schválená předloha sociální demokracie zajistí lidem ve stavu pracovní neschopnosti skutečně důstojnou ochranu. Obnovení výplaty nemocenské ve výši 60% mzdy od prvního dne nemoci povede i ke zlepšení podmínek na pracovišti. Lidé už nebudou chodit do práce nemocní a šířit nákazu mezi svými kolegy. Teď dostanou šanci se vyléčit v klidu a s vědomím, že o své peníze nepřijdou.

Na zrušení karenční doby ale nedoplatí ani zaměstnavatelé. Výplatu nemocenské ve výši 60% mzdy v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti se bude zaměstnavatelům kompenzovat snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem nebo OSVČ o 0,2 %.

Návrh ČSSD schválila Poslanecká sněmovna už v říjnu, ale Senát ho vrátil zpátky do Sněmovny. Ta ale jednoznačným hlasováním (pro bylo 129 poslanců) rozhodla o zrušení karenční doby. Česká republika se tak za zhruba půl roku zařadí mezi evropské státy, které karenční dobu vůbec nemají. Patří k nim například vyspělé Německo, Belgie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Lucembursko nebo Litva.

Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček uvedl: „Karenční dobu jsme vnímali jako zásadní nespravedlnost. Bylo ponižující, aby si zaměstnanci kvůli nemoci brali dovolenou, nebo aby ji přecházeli. Zaměstnanci nemohou chodit do práce nemocní a dovolená je od toho, aby si odpočinuli. Proto jsme si dali zrušení karenční doby jako hlavní podmínku pro vstup do vlády a jsem moc rád, že se nám o návrhu ČSSD podařilo přesvědčit i ostatní poslance, včetně zástupců z opozičních klubů."

Uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová: „Karenční doba neměla vůbec nic společného s lidskou důstojností. Nutila zaměstnance chodit do práce i v době, kdy jsou nemocní. A to jen proto, aby na úbytek financí nedoplatila jejich rodina. Teď už se ale nikdo nemusí bát drastického výpadku příjmů, protože karenční doba se díky ČSSD stává minulostí."

Další články

Buď budeme ve vládě, anebo v opozici

První místopředseda sněmovny a nový šéf ČSSD Jan Hamáček považuje jednání s hnutím ANO za příležitost. Řekl to v rozhovoru pro Lidové noviny. V této fázi jsou na řadě programové shody.

Vnitro pro Hamáčka: jak to bylo doopravdy

O jednání s ANO a důvodech, na čem ve skutečně zkrachovala se dozvíte v článku na blogu.

J. Hamáček v OVM: Pojďme si říct, kde na to vezmeme.

Hostem nedělních Otázek Václava Moravce byl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, který s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou z ODS debatoval mimo jiné o tématech vyplácení sociálních dávek a sektorové bankovní dani.